KLEC BLÁZNŮ je v Plzni otevřena všem

Rok od premiéry je plzeňská Klec bláznů v nejlepší kondici. Inscenace, která je vystavěna kolem ústřední postavy Albína/Zazy v podání Lumíra Olšovského naplňuje divácká očekávání na sto procent. Večer plný kabaretních čísel, humoru pohybujícího se na hraně a komplexních převleků, přesně to je Klec bláznů.

Muzikál Jerryho Hermana a Harveyho Fiersteina se v Čechách neuvádí poprvé. Po pražském a brněnském uvedení poprvé přišel i do Plzně. Jak příznačné, že již při jeho prvním českém uvedení vystupoval mladičký Lumír Olšovský v roli Jean-Michaela, nevlastního syna ústřední postavy, kterou hraje dnes. Symbolicky nám tak skrz tuto inscenaci ukazuje, kam se vnitřně i umělecky posunul. Plzeňská inscenaci na úloze Lumíra Olšovského doslova stojí a padá.

Klec bláznů vznikla na motivy stejnojmenné francouzské hry Jeana Poireta ze sedmdesátých let. Z ní si vzala ústřední zápletku a lokaci. Navíc ji však doplnila o chytlavé melodie a, jak sami autoři tvrdí, srdce. Hlavním tématem se totiž stává vztah třech velmi rozdílných mužských charakterů, kteří společně utváří rodinu. To je i po více než čtyřiceti letech od prvního uvedení muzikálu stále ještě okrajové, občas i tabuizované téma. Podle reakcí plzeňského obecenstva však úplně zbytečně.

Hlavní postava Albína je drag queen, nebo-li travesty umělec, hvězda francouzského přímořského travesty klubu La Cage aux Folles. Jeho manžel Georges je provozovatelem tohoto podniku. Georgese v plzeňské inscenaci ztvárňuje Martin Písařík. George Albína bezmezně miluje, narozdíl od svého partnera však stojí nohama pevně na zemi a je si vědom nástrah reálného světa. V tom mu pomáhá také jeho syn, Jean-Michael, v jehož roli alternují Jan Bytel a Petr Plašil. Rodinku dotváří ještě sluha Jacob v podání Ondřeje Baumrukra, který by nemohl být vzdálenější od typického charakteru muzikálového pana domácího.

Čtveřice mužů nám představuje dva rozdílné světy, ten na scéně kabaretu a ten v zákulisí, resp. doma. Olšovskému se daří skvěle vystihnout stinnou stránku slávy a pozadí života hvězdy, která úplně neví, co se sebou. Na popud externích podnětů bojuje se svou vlastní identitou a obhajuje se jak před diváky, tak sám před sebou. Po herecké, pěvecké i taneční stránce podává zářný výkon. V hereckých scénách mu skvěle sekunduje Ondřej Baumrukr. Zato Martin Písařík a Petr Plašil září po pěvecké stránce, i když v hereckých částech jsou bez přítomnosti Albína trochu nesví.

Martinu Písaříkovi padne úloha kabaretiéra na jedničku. Je trošku nešťastně nazvučen, tak je mu v mluvených částech hůře rozumět. Celý ansámbl kabaretu podává úctyhodný výkon po taneční stránce. Všichni pánové, kteří se pohybují na vysokých podpatcích si zaslouží velké uznání. Oporou jsou jim i dámy z klecího Company. Mimo rodinu podávají skvělé herecké a pěvecké výkony také Stanislava Topinková Fořtová a Venuše Zaoralová Dvořáková. 

Úchvatná je scéna Dava Bensona, ve které působí přechody mezi klubem, zákulisím, domovem a ostatními lokacemi tak přirozeně. Díky návrhu scény s balkonem v pozadí vidí diváci orchestr po celou dobu představení a orchestřiště bylo chytře využito k usazení VIP diváků ve stylu kabaretu u stolečků. Nádherné kostýmy Romana Šolce a práce veškerých technických profesí Nové scény jsou na výsledném efektu strašně moc znát. Po všech stránkách je tak inscenace výborně sladěna režisérem Vilémem Dubničkou. Na závěr je třeba pochválit překlad Eduarda Krečmara a Pavla Bára, který úspěšně tlumočí záměr autorů českému publiku. Kdo máte příležitost, vyrazte se dobře pobavit do Plzně.

Získejte novinky z Broadwaye na WhatsAppu

Získejte nejnovější aktualizace, zprávy a exkluzivní obsah přímo v aplikaci.