Divadlo Josefa Kajetána Tyla uvedlo za dva roky uvádění již vice než šedesát repríz legendárního muzikálu
Divadlo Josefa Kajetána Tyla uvedlo během dvou let již vice než šedesát repríz legendárního muzikálu Jesus Christ Superstar. V roli Ježíše alternují Pavel Klimenda a Pavel Režný. Pavel Režný zpívá Ježíše velice suverénně ve středních polohách. V zahradě getsemanské je opravdovou emotivní árií v podání tohoto zkušeného zpěváka. Herecky však Ježíš v jeho podání zaostává. Občas zamrzne a jeho dramatická linka tak má hluchá místa, kde sice je na jevišti přítomen, diváci se na něj dívají, ale není vidět žádná akce ani emoce.
To naopak není případ Jidáše. V této roli alternují Dušan Kraus a Lukáš Ondruš. Oba ztvárňují Jidáše ďábelského i emotivního. Kraus podává skvěle vybalancovaný pěvecký výkon, kdy i falsetové výšky zní příjemně a vkusně. Zde měl navrch i oproti Lukáši Ondrušovi. Ten pro změnu předvedl uvěřitelnější emotivní vývojový oblouk Jidáše. Oba si však s rolí poradili bravurně a předvádějí Jidáše poutavě a na vysoké úrovni. Divák se tak může těšit na to, že i v Plzni si bude lámat hlavu nad tím, kterému ze dvou ústředních hrdinů má vlastně fandit.
V roli Máří Magdaleny mohou diváci vidět Natálii Dvořákovou nebo Charlottu Režnou. Charlotta Režná ukazuje v roli Máří svou zkušenost. Její hlas není sice tak pestrý jako v původním podání u Báry Basikové, proto volí čistý a intonačně excelentní přednes, který však nepostrádá gradaci. Přesně vystihla úlohu postavy v inscenaci a naplňuje ji od začátku do konce. Pro Natálii Dvořákovou se jedná o první velkou roli v plzeňském divadle a cennou zkušenost. Její výkon nebyl tak jistý jako v případě Charlotty Režné, nicméně se jednalo o jednu z raných repríz inscenace, kterou Dvořáková zvládla se ctí, přestože jak po pěvecké, tak herecké stránce si ponechávala prostor ke zlepšení.
V Ježíšovi stále excelují i Pavel Klečka, Jan Holík, Jan Fraus a Radim Flender jako Pilát, Herodes, Kaifáš a Annáš. Všichni čtyři jsou silnou oporou inscenace, posilují ji jak pěvecky, tak nadstandardně herecky. Zde se ukazuje, že zapojení dobře zpívajících činoherců do muzikálu je opodstatněné a přináší ovoce. Za dva roky se výrazně posunula company. Pěvecky i herecky je dnes sladěna na jedničku a atmosféru postapokalyptického světa utváří věrně. Zde je třeba pochválit práci Vojtěcha Adamčíka, sbormistra inscenace. Celková koncepce tohoto originálního pojetí Ježíše je vhodná. Dělá dílo výrazně aktuálnější a bližší současnému publiku. Scéna a videoprojekce Dava Bensona a Ondřeje Brýny jsou bohužel v některých scénách těžkopádné a působí rušivě a repetitivně. Možná se zde ukazuje, že míň je občas víc. Na druhou stranu jsou jednotlivé divadelní složky v souladu, a to je třeba pochválit.
Choreografie Michaely Dzurovčinové jsou skromné, ale vkusné. Ježíš nabízí mnoho momentů, které mají pouze hudební podkres a nejsou zpívané. V těch by dramatickým situacím výraznější choreografie mohla pomoci. Takto se v několika momentech inscenace diváci koukají na herce stojící na místě bez další dramatické akce. Lumír Olšovský režijně exceluje v interakcích mezi jednotlivými postavami. Jejich vztahy a konflikty jsou vykresleny srozumitelně a poutavě. Samotná inscenace je nejsilnější ve druhé polovině a má výraznou gradaci a spád.
Jesus Christ Superstar se na repertoáru plzeňského muzikálu úspěšně zabydlel. Jedná se o oblíbený titul, který diváci vyhledávají a navštěvují opakovaně. Své místo na české muzikálové scéně má i vedle klasičtěji pojaté inscenace v karlínském divadle v Praze. Pokud hledáte inspiraci, na jaký muzikál se do Plzně vypravit, s Ježíšem chybu neuděláte.
Snímky Martiny Root poskytlo laskavě DJKT.
Videos