Review: KOUZELNÉ HODINKY DOKTORA KRONERA na Malé scéně plzeňského divadla
Kouzelné hodinky doktora Kronera se vrací po svém úspěchu v prvním ročníku soutěže autorských muzikálů INTRO ’21
V sobotu 10. ledna odehrál soubor muzikálu Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni první muzikálovou premiéru sezóny. Kouzelné hodinky doktora Kronera Jana Kaňky a Tomáše Javorského uspěly v prvním ročníku soutěže autorských muzikálu v Plzni s názvem INTRO. Nyní se jejich muzikál stává plnohodnotnou inscenací v plzeňském repertoáru. Od svého prvního uvedení v rámci soutěže však inscenace prošla výraznou změnou. Podle slov režiséra Viléma Dubničky se jedná v podstatě o novou inscenaci. Hudebního nastudování se ujal Dalibor Bárta a choreografie Eva Rezová. Je třeba říct, že originálními prvky inscenace zaujme diváka hned u příchodu. U vchodu dostane každý klíč na šňůrce, kterou lze pověsit kolem krku. Sezení je v sálu řešeno v arénovém stylu a celý děj muzikálu se odehrává ve středu hlediště.
Tím vznikla zajímavá scénická koncepce Viléma Dubničky a Andrey Pavlovičové, kdy lze na jeviště přijít ze čtyř různých stran, přičemž na jedné z nich sedí orchestr, do kterého je skrz plexisklo vidět. Kontakt diváka se všemi vystupujícími je ještě bližší, než jsme na Malé scéně běžně zvyklí. První půle muzikálu znázorňuje černo-bílý svět každodenního života. Jeho obyvatelé stojí rovně v řadě, nebo se točí v kruhu. Mezi nimi však proplouvá mladý muž I.V. s barevnou šálou kolem krku v podání Pavla Klimendy. Sbor zpívá a zní excelentně, což je třeba přičíst k dobru nejen umělcům samotným, ale také sbormistru Vojtěchu Adamčíkovi a technikům, kteří na Malé scéně skvěle zvučí. I. V. záhy navštíví Doktora Kronera v podání Romana Krebse. Že se nejedná o postavu niterně dobrou je divákům nejspíš hned jasné. Doktor Kroner je však vykreslen vkusně, decentně bez přehnaných a pitoreskních póz. Je však škoda, že v první půli je právě dialog mezi Doktorem a I. V. hlavní dějovou linkou, která ale postrádá výraznější dramatickou akci. O to víc rušivě pak působí přehrávání hrstky členů sboru. První půlka inscenace je silná svou vizuální stránkou, která stojí v kontrastu k bronzově laděné druhé půli, precizní choreografií a pěveckými výkony všech představitelů. Pavel Klimenda si zde zaslouží obdiv nejen za svůj pěvecký výkon, ale také za svou pohybovou vyspělost, obzvlášť v choreografii na vozíku, ve které působí naprosto jistě.
V druhé půli diváka čeká více akce. I. V. opouští každodenní svět a vydává se za hledáním svých hodinek. Proměna sboru je úctyhodná. Kostýmy Andrey Pavlovičové jsou zpracované do posledního detailu. Více akce a příchod čtveřice čtyř ženských představitelek vedlejších rolí, Natálie Dvořákové, Stanislavy Topinkové Fořtové, Hany Spinethové a Venuše Zaoralové Dvořákové, posouvá muzikál na novou úroveň. Pavel Klimenda spolu s Natálií Dvořákovou hrají perfektně zamilovanou dvojici. Jejich hlasy se pak příjemně rozezní ve společném duetu. I Lukáš Ondruš v roli Generála 5 přináší sice komický, ale vkusně zahraný dramatický prvek. Po soudu Krále, Soudce a Dámy, třech výše zmíněných hereček, však děj doputuje k příliš brzkému konci této relativně krátké inscenace. Inscenace by si zasloužila dát více prostoru motivacím hlavního hrdiny. I. V. působí příliš ploše a tím se dostatečně neliší od svých pracujících kolegů. Je těžké se s ním ztotožnit. Tento neduh řeší až Dívka v podání Natálie Dvořákové, nicméně k tomuto vrcholu dochází až příliš pozdě. Konečné rozuzlení a závěr potěší, ale celé se udá opravdu moc rychle ve srovnání s tempem první půle. Kritiku současného světa a postavení umělců v něm však autoři předali úspěšně, a tak nelze hodnotit jinak, než že se celkově muzikál opravdu moc povedl.
V první půli spíše lyrikál a v druhé půli pak plnohodnotný dramatický muzikál má především krásnou hudbu Jana Kaňky a chytré, vtipné texty Tomáše Javorského. Jasná koncepce odlišení černobílého světa lidí a bronzového světa strojků dává inscenaci potřebný řád. Představení těží z unikátně řešeného prostoru Malé scény, z dobrého nazvučení, vkusných a funkčních projekcí Denisy Jurášové a Kryštofa Rozumka a velmi dobrých výkonů všech protagonistů. Jedná se o výrazný muzikálový zážitek, který potěší malé i velké a zaslouží si vaši návštěvu plzeňského divadla. To divákům opět dokazuje, že nastavovat laťku české muzikálové scény umí. Snímky Ireny Štěrbové z představení laskavě poskytlo Divadlo Josefa Kajetány Tyla v Plzni.

Reader Reviews

Videos