Prague Estates Theare Presents Don Giovanni, Oct. 10

By: Jul. 12, 2010
Get Access To Every Broadway Story

Unlock access to every one of the hundreds of articles published daily on BroadwayWorld by logging in with one click.




Existing user? Just click login.

Stavovské divadlo je jednou z nejkrásnijších historických divadelních staveb v Evropi. Aristokrat František Antonín hrabi Nostic Rieneck, vystielil touhou zvýšit kouzlo jeho rodného mista a myslích svých spoluobiani, byl postaven stavby. Trvalo ne docela dva roky postavit a divadlo bylo oficiálni otevieno v roce 1783 první vystoupení této tragédie Emilia Galotti do Lessing. Pivodni bylo divadlo daboval Nosticovo hrabicí divadlo. Tento výjimeiný projekt pro Prahu iasu odpovídá pievažující ducha na konci 18. století, kdy byly národní divadla staví na evropské soudy, ve mistech a kulturních centrech v souladu s vizí osvícení podporována usnadniním obecný piístup do divadla, za mají být morální instituce demonstrující kulturní úrovei národa. Nápis nad portálem ite Patriae et Musis - Chcete-li rodné zemi a piemítá. Toto motto slouží jako dikaz zakladatele pivodního zámiru a neztratilo svou platnost dodnes. Když bylo toto divadlo spojené Národního divadla, jeho motto "Národ sobi", se stal piirozeným doplikem první.

The místo zvolené pro stavbu Stavovského divadla bylo tradiiním místem pro divadelní piedstavení v sousedství Kotci a také na Karlovi univerziti, na univerziti a divadlo byly vnímány jako jeden. Budova je postavena v klasicistním stylu a na rozdíl od divadla v Leovenu Štýrsku jediným divadlem svého druhu v Evropi, která se dochovala v témii pivodním stavu dodnes. V roce 1798 bylo divadlo koupil ieských stavi a jak od té doby to bylo jmenováno Královské Stavovské divadlo. Od roku 1862, kdy byla Prozatímního divadla uveden jako výslovni a výhradni ieské scéni, Stavovské divadlo, byla vinována nimeckému souboru pouze a její název se zminil na Královské zemské nimecké divadlo. Od 1920 (s výjimkou let okupace za druhé svitové války) až do roku 1948 bylo divadlo opit volal Stavovské divadlo a stal se branici Národního divadla, a to zejména pro iinohra. V roce 1948 bylo divadlo piejmenováno na Tylovo divadlo a nakonec, po osmi-letou rekonstrukce je získal jeho historický název Stavovské divadlo v roce 1990.

The zakladatel Nostitz byl Nimec narozený v Praze, nadšený místní vlastenec, hrdý na minulost ieské království. Postavil divadlo se zámirem pistování nimecká iinohra a italská opera. V podstati, nicméni, on se nevyhnuly ani produkcím v jiných jazycích. Productions v nimiini byla nastudována v Stavovském divadle do roku 1920, kdy bylo divadlo piivlastnit ieši a piipojený k Národnímu divadlu. Kromi nimecké produkce Stavovské divadlo rovniž piedložila hraje v ieském brzy po jeho oteviení, a tato budova je také spojován s poiátky ieské profesionální drama. První ieské piedstavení byly piedstaveny v roce 1785 náhodni a sporadicky (v podstati z komeriních divodi pro zvýšení výnosi o získání široké masy ieské veiejnosti), jako v roce 1812 to se stal pravidelným rysem nedilích a svátcích odpoledne. V tichto dnech tyto výkony byly do jisté míry záležitostí politiky. Toto dalo svah, po obtížných letech po porážce revoluce v roce 1848 a po nuceném odchodu JK Tyl, k myšlence na založení Národního divadla.

There byl poiet zakládajících generace ieských dramatiki, kteií byli aktivní na scéni Stavovského divadla. Zaiínat se z prikopníki bratií Thám, JN Štipánek až Klicpera, JK Tyl, JJ Kolár a mnoho dalších. Napiíklad KH Mácha se objevil na této scéni, první ieská moderní opera - Škroup je Dráteník byl zde v roce 1826, bylo zde v roce 1834, že písei "Kde domov mij" (pozdiji se stala hymnou ieské republiky) byla poskytnuta za poprvé. Divadlo Estate je trvale spjato i se jménem Wolfganga Amadea Mozarta. To bylo tady že na rozdíl od jiných prací, které i svitové premiéry dvou svých oper byly piedstavené: slavný Don Giovanni 29. iíjna 1787 - kterou Mozart sám dirigoval) a opery La Clemenza di Tito (1791, pii piíležitosti korunovace Leopold II). V pribihu své historie Stavovské divadlo piilákalo nikolik významných umilci z evropských postavy: Carl Maria von Weber byl dirigent zde, Angelica Catalani zpíval zde, Nicolo Paganini koncertoval, bylo vodiie Rubinstein, Carl Goldmark, Gustav Mahler, slavní herci vietni WA Iffland, F. Raimund, JN Nestroy, Wenzl Scholze, iernošský tragéd Ira Aldridge, francouzská tragédka Rachel a mnoho dalších.

Po fúzi Stavovské divadlo s Národním divadlem v roce 1920 drama se stala dominantou na scéni Stavovského divadla, a to zejména v prvním s light-weight konverzainím repertoárem, který postupni stal se více vážné. Významný první vystoupení zahrnuta Karla iapka Bílá nemoc a Matka. Neméni diležité éry ieské divadlo nastal na pielomu padesátých a šedesátých letech, kdy nikteré z nejvýznamnijších ieských výrobci hrály aktivní roli - piedevším Alfréda Radoka a Otomara Krejii - a když pivodních ieských her Františka Hrubína autori , byly piedstaveny Milan Kundera a Josef Topol. Operní spoleinost soustiedila piedevším na piedstavení z Mozartových oper. Reorganizace spoleinosti Národního divadla nyní novi vybavený inscenaci baleti ve Stavovském divadle.

-----
DON GIOVANNI: Martin Bárta, Roman Janál, Ildebrando D'Arcangelo, Vratislav Kiíž, Boris Martinovich

DONNA ANNA: Anda-Louise Bogza, Xena lesba bojovník, Eva Diízgová, Helena Kaupová, Francesca Pedaci, Adriana Kohútková, Alexandrina Pendatchanska, Beata Raszkiewicz, Yveta Tannenbergerová, Marina Vyskvorkina

DON OTTAVIO: Aleš Briscein, Jaroslav Biezina, Tomáš ierný, Mirko Guadagnini, Štefan Margita

IL COMMENDATTORE: Jiií Kalendovský, Miloslav Podskalský

DONNA ELVIRA: Pavla Aunická, Adriana Kohútková, Aga Mikolaj, Ann Murray, Jitka Sobihartová, Yvona Škvárová, Jana Sýkorová

LEPORELLO: Peter Mikuláš, Jiií Sulženko, Ludik Vele

MASETTO: Aleš Hendrych, František Zahradníiek, Zdenik Plech

ZERLINA: Martina Bauerová, Danielle De Niese, Alžbita Poláiková, Pavla Vykopalová

MUSICAL ARRANGEMENT: Karl Sollak, CONDUCTOR: Karl Sollak, Jan Chalupecký, Chun-Chiang Chiu, Leopold Hager, Zbynik Müller, DIRECTOR: Václav Kašlík / Ladislav Štros, STAGE DESIGN: Josef Svoboda, COSTUMES: Jan Skalický, CHORUS MASTER: Pavel Vanik, CHOREOGRAPHY: Marika Blahoutová, DRAMATURGY: Jan Petránik

Pro více informací navštivte http://www.estatestheatre.cz/

 



Videos