Páteční premiéra obnoveného představení Fantoma Opery proběhla bez větších zaváhání. Po dvou letech v GoJa Music Hall nahradila úspěšnou Čarodějku (Wicked) a přináší hned několik překvapení. Pojďme si je představit.
Prvním překvapením nové sezóny je obsazení Moniky Sommerové. Monika zpívala v předešlém uvedení hlavní roli mladé sopranistky Christine, ve které alternovala Michaelu Gemrotovou. Obě se své role drží i nadále. Monika však nově nastudovala i roli Carlotty. Rozdílnost v potřebném rejstříku by snad ani nemohla být větší. Oproti avizovanému harmonogramu vystoupení navíc Monika odehrála tuto roli již při páteční premiéře a sluší se říct, že v této roli září přinejmenším tak, jako v roli Christine. Výrazové scény překvapivě odehrává excelentně a pěvecky nemá s rozdílným rejstříkem vůbec žádný problém. Dokazuje tak svou vyspělost a předpokládám, že ji diváci uvidí na většině termínů představení ať už v jedné, nebo v druhé roli.
Druhým překvapením je plánované nasazení Natálie Grossové do hlavní role Christine. Její nejlepší přítelkyni Meg zvládá tato mladá herečka opravdu bravurně. Pěvecké, herecké, ale i taneční sekvence jsou u ní nastudovány skvěle. Uvidíme, jak si poradí s hlavní rolí. Zde by stálo za zmínku, že Christine má být podobně křehká a mladičká jako právě Meg. Grossová nosí v představení opravdu silný makeup, který ji dělá zbytečně starší, když je její nižší věk velkým plusem oproti dvěma zkušenějším kolegyním.
Všechny tři tak páteční premiéru pozdvihovaly na světovou úroveň. Nezklame scéna, kostýmy ani různé triky. Technická stránka představení se povedla na jedničku. Menším zklamáním je však Marian Vojtko v roli Fantoma. Šarmantní génius v jeho podání působí jako ufňukaný chudáček, kterého je nám možná líto, ale rozhodně mu těžko budeme držet palce. Je mu navíc ve srovnání s Gemrotovou daleko hůře rozumět kvůli hereckému afektu v recitativech. Herecky ještě zaostává Miroslava Časarová v roli Madamme Giry, matky Meg. To sice částečně kompenzuje pěvecký projev v operním stylu, přesto stojí za zmínku, že méně je někdy více a upjatá šéfka baletu by neměla trpět na přehrávání.
Diváky úspěšně baví poťouchlí majitelé Opery Populaire jmenovitě hlavně Pavel Vítek. U toho jde jednoduše poznat vyspělost a roky zkušeností, které do své postavy vkládá. Náročné rytmické pasáže zvládá bravurně v duetech i skupinách více postav.
Sbor zastává svou úlohu se ctí. Snad jediným zklamáním je nejspíš nedocvičená část z opery Don Juan. Naopak vystoupení Maškarní mělo skvělou dynamiku, sborová část se povedla pěvecky a hlavně tanečně, veselí z jeviště doslova tříštilo. Následný moment zvratu byl bravurně natrénovanou juxtapozicí. Během celého představení hrála kapela na vysoké úrovni, v pár vrcholných scénách ji ale docházely síly a projevil se její komorní charakter.
Fantom si zaslouží srovnání s Čarodějkou. Té sloužilo ve prospěch krácení některých scén. Fantom občas neodsýpá tak jako právě ono představení ze Země Oz. Můžeme doufat, že se situace zlepší po několika uvedeních. Kdo si chce užít světový muzikál v českém uvedení, ten by měl vyrazit na Fantoma do GoJa Music Hall, dokud to pandemická opatření dovolují.
Použité snímky pochází z Webu představení.
Získejte novinky z Broadwaye na WhatsAppu
Získejte nejnovější aktualizace, zprávy a exkluzivní obsah přímo v aplikaci.
Videos
