Review: HAMLET v Národním divadle
Hamlet se vrací po 25 letech do Národního divadla
Činohra Národního divadla uvedla premiéru Hamleta po 25 letech. Jedná se o první inscenaci režijního dua SKUTR v Národním divadle od převzetí funkce šéfů Činohry naší první scény. Představení staví na známých postupech režijního dua, které mohli diváci vidět již v představeních Kytice, Nebezpečné známosti, či v jejich dřívější tvorbě jinde. Jak se jejich rukopis podepsal na Hamletovi?
Říká se, že každá inscenace Hamleta je obrazem své doby. Poslední Hamlet uvedlo Národní divadlo před 25 lety. Mnoho se od té doby změnilo. Je příznačné, že aktuálního Hamleta režíruje právě duo SKUTR. Aktuální inscenace totiž stojí v juxtapozici Hamleta z protějšího břehu. Ve Švandově divadle se Hamlet hraje i po deseti letech (premiéra byla taktéž 7. 12. ale v roce 2013). Tuto inscenaci režírovala Daniela Špinar, bývalá umělecká ředitelka Činohry Národního divadla. Očekávání od SKUTRu tedy byla veliká.
Dobrou ruku měli autoři při obsazování všech rolí. Pavel Neškudla je skvěle tvárný mladý umělec. Umí ilustrovat šílenou mysl svou minimalistickou výrazovou prací, a tak přechází velmi plynule mezi všemi Hamletovými polohami.
Igor Orozovič a Taťána Medvecká jsou perfektně zvolení Claudius a Gertruda. Jejich postavy jsou vícevrstvé. Divák jim snadno uvěří, že si o Hamleta dělají opravdu starosti, přesto vždy mají v záloze zadní vrátka. Ducha hraje prověřený Csongor Kassai, který již několikrát prokázal, že Shakespearovské role jsou jeho doménou. Duch je v tomto Hamletovi zásadně prezenční a pomáhá dokreslovat ponurou atmosféru většiny scén. Berenika Anna Mikeschová je výrazným článkem představení. Pokud je na jevišti, divák si jí vždy všimne. Kromě hereckého projevu prezentuje navíc i pěvecký podkres. Její zbláznění je navíc odehráno krutě realisticky, za což si zaslouží nemalé pochvaly. Skvělé obsazení pokračuje mnoha výraznými jmény, za zmínku stojí na prknech Národního divadla začínající Filip Březina jako statečný Laertes, v ženy proměnění Rosencrantz a Guildenstern Marie Poulové a Denisy Barešové, či David Prachař jako Herec.
Právě u jeho úvodní scény se ukazují i další kvality tohoto uvedení. Je možné utvořit v Národním divadle komorní scénu u ohně? Jo a je to úchvatné, světelný design Karla Šimka se moc povedl. Jediným neduhem jsou pro SKUTRovská díla běžná „prasátka.“ Proto při návštěvě radši vynechejte místa na prvním balkoně. Snad bude během repríz vyřešeno ke klidnému zážitku diváků. Nepůjde to bez spolupráce s Jakubem Kopeckým, jehož dechberoucí scéna připomínající arenu umožňuje postavám být jak diváky vyprávěného drama, tak přímými účastníky. V druhé půli se arena i celé království rozpadá, takže na diváky hned po roztažení opony dýchne ponurost a zkáza.
Zkrátka a dobře Hamlet se SKUTRu také povedl. Kdo čeká efektní Kytici, bude rozhodně zklamaný. Je to opravdu surový Hamlet s pár autorskými výstřelky, které jsou ale voleny ne pro efekt, ale aby vykonaly celkovému dílu službu. Diváky varuji, aby byli připravení na ponurou až depresivní atmosféru a dle Shakespearových zvyklostí neveselý konec. Všem přeji skvělý divadelní zážitek.
Snímky Pavla Hejného pochází z webu ND.
Reader Reviews
Získejte novinky z Broadwaye na WhatsAppu
Získejte nejnovější aktualizace, zprávy a exkluzivní obsah přímo v aplikaci.
Videos
